Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Všichni jsme s obavami sledovali vývoj obrovské bouře, která během noci ze středy na čtvrtek prošla celými Čechami, z Německa až do Polska. Po dlouhé pouti dorazila nad naše hnízda hluboko v noci ztrácejíc na síle, a tak naštěstí nikomu neuškodila. Vítr byl vcelku slabý, čápi především zmokli.

Bouřlivá noc

Bohouš se ve středu večer vrátil domů ve 22:16. Bohunka již neodletěla,  žádné noční toulání se nekonalo. Čápi možná vycítili potenciální nebezpečí a drželi se na hnízdě. Bohouš na hodinu a půl ulehl spolu s mladými, ti však neustále posedávali a čistili se peří. Bouře dorazila v 1:45, kdy začalo pršet. O pár minut později se přidal vítr, který nebyl nikterak silný. Ze strany příchodu bouřky (od jihozápadu) je totiž hnízdo chráněno lesem na svahu. Pršelo docela vydatně, ale čápům to asi příliš nevadilo. Mladí leželi v hloučku a rodiče stáli nad nimi. Mnohem více foukalo na pivovaru, kde osamělá Betynka zalehnutím úspěšně ochránila své dva potomky. Až po přechodu čela bouře se začalo více blýskat, avšak kromě několika případů se jednalo o blesky vzdálené. Slabý déšť a občasné výboje se vyskytovaly až do rozbřesku, teplota neklesla pod +15 °C

Ranní a dopolední úklid

Bohunka opustila hnízdo ve 4:17, o hodinu později přinesla čerstvé seno a potkana, kterého posnídal Horymír. O půl šesté podával k snídani Bohouš žížaly a hady. V čase ranního úklidu proběhlo natřepání podestýlky a její doplnění o novou. Došlo i na úpravu ohrazení hnízda. Nikomu se nechtělo ležet na mokrém hnízdě, a tak poprvé všichni mladí čápi společně stáli. Po práci nastal čas na zasloužený odpočinek, při kterém na Bohunce vyzkoušel Šemík funkčnost červeného tlačítka. Pracovalo bezchybně a máma mu uvolnila místo k ležení. Potomstvo nedalo Bohunce pokoj ani poté. Sotva si lehnula o kousek vedle, přišlápla ji Vesna křídlo a tím ji opět zvedla. O desáté hodině rozdal Bohouš hraboše, po svačině se všichni pustili do úpravy peří. Po nočním dešti to byla činnost více než nutná.

Opětovné teplo

Již ráno rodiče často odstrašovali námi neviditelného vetřelce, rušení pokračovalo i po poledni. Odpoledne mraků výrazně ubylo a do hnízda se opřelo slunce. Teplota okamžitě vyskočila nahoru (na +26 °C) a mladí si vyžádali napájení. Bohouš jim v 15:45 vyhověl a řádně je svlažil. Opět se zvedl severní vítr, který sice ochlazoval, ale zároveň přibil čápy k hnízdu. Kromě občasného protažení se raději polehávali, a to včetně rodičů. K večeru ohrožovala od jihozápadu hnízdo supercelární bouře, ta se však po minutí Prahy rozpadla. Co se však týkalo dalších bouřek, nebylo zdaleka vyhráno, očekávala se další noční “diskotéka”. Slunce zastínila vysoká oblačnost bouřkových kovadlin a nastalo napjaté čekání. I když mladí čápi čekali především na návrat Bohunky a byli zvědaví, co dobrého bude k večeři.