Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Po dlouhém období teplého a suchého počasí nadešel den, kdy se čápata musela poprvé sama vyrovnat s výraznější nepřízní počasí. S pomocí zkušené Bohunky se jim to nakonec vydařilo výborně. Poměrně silnou bouřku přestála všechna bez úhony.

Ve středu večer se Bohouš vrátil na hnízdo až za tmy ve 22:19. Tentokrát odolal vábení kanape, oba rodiče celou noc prostáli nad čápaty. Povětrnostní podmínky byly dobré, zůstalo jasno a sucho, ráno se ochladilo na +9 °C. První opustila ráno komín Bohunka ve 4:15, vrátila se po půl hodině s potkanem pro jedno čápě.

Škola hrou

Čápata si časně zrána hrála s útržkem bílého plastu, který našla v podestýlce. Na hnízdo se nejspíš dostal nedopatřením při závozu čerstvého sena. Pokoušela se ho kousat, ale nechutnal jim, takže ho brzy zahodila zpět k okraji hnízda. V 6:19 přinesl Bohouš na hnízdo ještě zelenou větvičku a hned vzápětí vyklopil před čápata velkou rybu. Nebyla však řádně povařena, proto ji hodil zpět do hrnce. Mládež si pak zkusila při hře s klacíky jaké to je budovat hnízdo. V 7:30 byla ryba uvařená a připravená ke konzumaci čápaty. Po osmé hodině přinesl Bohouš seno a nařídil cvičný poplach. Všechna čápata správně reagovala, zalehla k sobě a ani se nehnula. Když hrozba pominula, trénovala čápata stání a chůzi po hnízdě. Dopolední slunce hnalo teplotu rychle vzhůru, takže již v 9:15 proběhlo první napájení.

Lákavé “zetorky”

Před polednem dopadlo na hnízdo několik kapek deště, ale to byla pouhá předehra k odpolednímu dění. Pod komínem v areálu KARY začalo sekání trávy, dokonce tam i jezdil traktor. Bohouš ho bedlivě pozoroval, náhle se odrazil a vyrazil z hnízda pryč. Dal přednost vábení “zetorek” před dohledem nad potomstvem? Ne, jen letěl pro další vodu do Úpy, protože po hadím obědě se hlásila žízeň. Za tři minuty byl zpět. Krátce po poledni dosedla na hnízdo čerstvě vykoupaná Bohunka. Jedno z čápat ji snad nepoznalo a neustále na ni útočilo, zatímco Bohunka rozpínala křídla a sušila se.

S Bohunkou v bouřce

Její snaha však byla vcelku zbytečná. Polední teplota dosáhla +24 °C, ale od hor se již nevyhnutelně blížilo pásmo sílících bouřek. Nad hnízdo dorazilo krátce po 13. hodině. Řídké úvodní kapky začaly rychle houstnout, vzápětí se k nim přidal nárazový severní vítr. Čápata se shlukla k sobě a čekala ochranu od rodičů. Ta však s ohledem na jejich velikost už nebyla možná. Bohunka se postavila proti větru a kryla čápata za sebou. Nárazy větru však tento postup činily nebezpečným. Ale Bohunka si dokázala poradit. Nacouvala k čápatům, ulehla a skryla jim hlavy pod svůj ocas. Tak byli  mladí chráněni před větrem a zčásti i deštěm. Chvíli poté se bouře rozpoutala v plné síle, provazy vody hnané větrem chvilkově doplnily i malé krupky (2 – 3 mm). Bouřka naštěstí postupovala rychle, takže za krátkou dobu pominula (trvala cca 20 minut). Ochladilo se o více jak 5 °C a ještě dlouho po bouřce zůstávalo pod mrakem.

Odpolední sušení

Sušení mokrého peří šlo proto pomalu. Navíc několikrát na hnízdo dopadly další kapky, ač se jednalo pouze o krápání. Na ně reagovala čápata nelibým kvikotem. Jinak trávila odpoledne a večer ležením na hnízdě, zvedla se většinou pouze ke krmení. K jídlu byli především brouci, boj o každého z nich byl provázen hlasitým kvičením.  Poslední hrozící bouřky se před 19. hodinou rozplynuly. Hnízdo zalilo podvečerní slunce, ve kterém si čápata při polehávání dosušovala svá peříčka. Zvedl je až Bohouš s myší večeří, která se vypařila tak rychle, že nebyl čas postřehnout její skladbu.