Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Slunce již dávno zapadlo, i večerní šero začalo přecházet v noční tmu. Všichni jsme očekávali návrat Bohouše z večeře a následné uložení se k nočnímu odpočinku. Vše ale dopadlo poněkud jinak.

Bohunka seděla na vajíčkách, když se ve 21:20:27 náhle ze tmy neslyšně vynořil čáp a přistál na hnízdě. Bohunka okamžitě vystartovala a zaútočila na něj. Čápi se navzájem zachytili zobáky, točili se kolem sebe a snažili se jeden druhého vytlačit z hnízda. V tomto okamžiku se ukázala výhodnou poloha důlku s vajíčky u okraje hnízda. Kdyby totiž byla jamka uprostřed, vajíčka by možná při nemilosrdné bitce doznala úhony. Takto se jim naštěstí nic nestalo. Rvačka trvala poměrně krátce, ve 21:21:23 se Bohunce podařilo neznámého čápa shodit z komínu dolů, ale vypadla zároveň s ním.

Již ve 21:21:49 se na hnízdo s klapotem vrátila a ihned zaujala obranný postoj nad vajíčky. O půl minuty později, ve 21:22:20 přistál s klapotem Bohouš. Bohunka se chystala opět k výpadu, ale Bohoušova identifikace klapotem ji uklidnila. Oba vypadali rozrušeně a měli na svých zobácích peří. Nechovali se však tak, jako by okolo hnízda létal cizí čáp.

To vše nás vede k domněnce, že žádný cizí čáp nejspíš neexistoval. Bohouš se při příletu zapomněl ohlásit klapáním, Bohunka ho ve tmě nepoznala a automaticky v obraně zaútočila. Možná k tomu přispěl i stres po dnešním náročném dni. Poprali se tak mezi sebou, Bohouš dostal za vyučenou za pozdní přílet a neohlášení se. Zato na hnízdě si pak spolu zaklapali mimo návratu pro jistotu hned dvakrát. Bohouš stál chvíli na hanbě, ale nakonec zalehl jako tradičně na vajíčkové kanape. Nejdůležitější je, že se nikomu nic nestalo, i když Bohunka bojovala jako lvice.