Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Noc na středu 7. dubna přinesla na hnízdo nemilé překvapení. Oblačná přikrývka sice znovu uchránila Bohouše před silnějším mrazem (do -1,5 °C) , ale nad ránem z ní začalo sněžit. A tak den začal na komíně pokrytém sněhem. Bohoušovi se nejprve nechtělo moc vstávat, ale záhy zjistil, že při pohybu se zahřeje.

Začal nosit podestýlku i větve. Krátce po deváté hodině pořádně protočil motory. A hned poté všem ukázal, že je stále v kondici. Mávl křídly a skočil zase na kameru. Pobyl na ní asi 30 sekund a sletěl pod komín. Během minuty byl zpět s košatou větví, kterou nakonec uložil před kameru. S jejím umístěním však stále nebyl spokojen, tloukl do ní opakovaně zobákem a přitom poštěkával.

Z polední siesty ho vyrušil cizí čáp, na kterého nejprve klapal a pak se za ním i vydal. Znovu pak někoho zaháněl před 16. hodinou. V té době již dávno přestalo trvale sněžit, srážky přešly do sněhových přeháněk, které hnízdo míjely. Jen studený vítr poněkud zesílil. Naopak jarní sluníčko zbavilo vrcholek komína sněhu.

V 15:53 Bohouš odletěl, většina s nás si myslela, že na svačinu. Jaké to bylo překvapení, když Lukáš najednou v 16:10 ohlásil, že na komíně pivovaru v Trutnově je čáp – a druhý létá kolem. A kdo myslíte, že to byl? Bohouš se zaletěl podívat tam, kde možná v roce 2017 s Bohunkou vychoval 4 čápata (jestli tam byl už tehdy on nevíme jistě, ale Bohunka rozhodně ano). Letěl ji tam hledat nebo jen dostal chuť “na jedno”? Hnízdo slušně pozdravil (spíš strašil druhého čápa), neslušně počápil a po minutě odletěl domů (na kameru neskočil, ač to tak vypadalo). Mezitím okolo kroužil další čáp, jehož identita zůstává neznámá. V 16:23 už byl Bohouš opět doma.

Poté ještě jednou na chvíli odletěl pryč, aby po návratu věnoval zbytek večera hnízdoválení. Podestýlka mu přes den vyschnula a na slunci bylo jistě příjemně. Prací i výletem si krátil čekání na Bohunku, která se stále ještě nevrátila.

A novinky odjinud?

I přes mráz a padající sníh snesla v noci Pepina na hnízdě v Žichlínku první vajíčko. Během dne pro něj rodiče vyhloubili pořádnou jamku a ukryli ho před nepřízní počasí. Mnozí se podivovali, že nechávají vajíčko dlouho odkryté, ale to dělají proto, aby nemělo příliš velký “náskok” před ostatními.

V Lindheimu Wilma snesla již páté vajíčko. Snad již poslední, protože větší počet čápat se na tamní hnízdo prostě nevejde. Z loňských pěti vylíhnutých (z šesti vajíček) přežila nakonec pouze tři. Od včerejšího dne je navíc do obrazu přidáno datum a čas.

---