Odchyt dospělého letuschopného čápa není vůbec jednoduchá věc. Dvě metody odchytu ukazují následující videa, které nám doporučila Marion. Jedná se o záznamy německé organizace NABU, zachycující postupy při instalaci vysílaček čápům bílým.
První video je z letošního roku. K odchytu čápů se využívá jejich obliby pracujících zemědělských strojů. Čáp je nalákán do blízkosti traktoru ke sběru “zetorek” a následně znehybněn vystřelenou sítí. Z té je velmi rychle vyproštěn a dočasně zabalen do “zavinovačky”. V ní je zvážen, je mu změřena délka zobáku, případně další tělesné parametry. Nakonec dostane na záda batůžek s vysílačkou. Vysílačka váží 50 gramů, je nabíjena pomocí solárního panelu a čápa nijak neomezuje v letu. Výstupy naměřených dat lze sledovat v rámci nám již známého projektu “Störche auf Reisen“. Druhé video je staré 10 let, pojednává však o stejném tématu. Čáp je zde nalákán “do pasti” na kbelík s rybami, načež následuje velmi podobná procedura instalace vysílačky.
Co se letošní migrace týká, severoněmečtí čápi jsou již v cíli své cesty nebo těsně před ní. Čáp “Gustav”, jenž se vydal na cestu 22. srpna dorazil 14. září do svého zimoviště ve středoafrickém Čadu, další čápi (včetně Freda, který prolétal přes Česko) jsou u Asuánské přehrady v Egyptě. Jiní pak u Rudého moře nebo v Izraeli. Někde mezi nimi by mohli být i Bohouš s Bohunkou.
4 komentáře
Myslím si, že je to pro čápa traumatizující, jo, kdyby se takhle postupovalo při odchytu nemocného čápa, který potřebuje pomoc, jako třeba ta samička z Wamelu, či letos z hnízda na Sázavěm, obě s poraněnou nohou, tak to bych takový odchyt brala.
Přeji krásný den
Děkuji Meteo za pěkný článek. 🙂
Obecně bych chtěl uvést několik poznámek. Obecně lze uvažovat o tom, zda je absolutně nutné chytit čápa, aby mu mohl dát vysílač. Ale sledováním čápů pomocí vysílače se shromažďuje mnoho vědeckých údajů o změně chování migrace čápů. Kvůli změně klimatu mnoho čápů mění své způsoby a zimoviště. Na cestě jsou navíc identifikovány a eliminovány zdroje nebezpečí. I když jeden z čápů vysílače potřebuje pomoc a po dlouhou dobu se příliš nepohybuje, je podniknuta akce, aby se ptákovi pomohlo, kdykoli je to možné. V různých zemích existuje síť pomocníků, kteří se o to starají. Přesto se lze oprávněně zeptat, zda musí být na zádech tolik čápů nesoucích vysílač. Stejné myšlenky mám na prsteny na nohách čápů. Vždy jde o zásah do jejich přirozeného života. O vysílačích bych chtěl říci, že existují různá zařízení. Vysílače jsou velmi lehké a zařízení s anténou jsou vyrobena tak, aby byla anténa velmi tenká, měkká a pružná. Anténa není tuhá a tuhá. Čápi se tím tedy nemohou poranit. Čáp Gustav, kterého jsme letos v létě navštívili, vůbec neobtěžoval vysílač na zádech. Pohyboval se stejně jako všichni ostatní čápi na louce. Na svém vysílači má anténu. Tento vysílač byl nainstalován před 10 lety a stále vysílá bez problémů. Novější zařízení mají často větší potíže s příjmem a spolehlivostí. Myslím, že zařízení, která sedí přímo na nohách čápů, jsou opravdu špatná. Nohy čápa jsou velmi citlivé na zranění. Co se stane s nohou, pokud po poranění ztuhne a otekne? Nasazení solárních panelů na nohu tam, kam na ně nemůže svítit slunce, je také jeho vlastní věcí. O nejlepší variantě však budou muset rozhodnout lidé, kteří ptáky vybaví. U nás je to Dr. Kaatz ze Storchenhof Loburg.
(www.storchenhof-loburg.de)
Dr. Kaatz vybavil první Čáp vysílačem v 90. letech (1994). Čáp se jmenoval Prinzesschen, a byl tedy průkopníkem. Existuje dokonce i její film. Film byl uveden v televizi. Dr. Kaatz doprovázel Prinzesschen na jejich cestě do Jižní Afriky. 🙂 Nechť všichni čápi bezpečně a zdravě dorazí do svých zimoviště a na jaře se k nám vrátí .... ( Google Translater 😉 )
Ahoj Marion😉.
Já jsem velmi překvapena, metoda lovu je velmi efektivní. Byla jsem mile překvapena. Vím, jak jsou data z vysílače důležité.
Děkuji za úžasné video. Šárka 🍃 Super! Videa a úžasní lidé.
Nejkrásnější z toho musí být ten pocit, když ho pustíte na svobodu.