Sobota byla poměrně slunečným, ale opět chladným a především větrným dnem. Čerstvý severní vítr cloumal nosníkem kamery i stojícími dospělými čápy. Těm to však nebránilo při práci na dalším zvelebování hnízda a nošení potravy čápatům.
Bohouš již brzy ráno přinesl pořádný kus sena, ze kterého se prášilo. Při jeho ukládání na místo však nešetrně zavadil Bohunce o křídlo, ta se lekla a doslova vystřelila z hnízda. V přinášení podestýlky pokračoval Bohouš i ve zbytku dne.
V 10:49 dorazila s obědem Bohunka. Rozevřela zobák a jako bychom pohlédli do tváře bájné Medúzy, kolik v něm bylo hadů. Vyklopila náklad do hnízda a do dvou minut se všechna háďata přemístila do čápěcích žaludků. Ve 12:45 přiletěl krmit Bohouš. Nabídl taktéž hadí menu, doplněné zase o zmiji. Tu si ale vzápětí vychutnal sám.
Následovala odpolední siesta na odkrytém hnízdě s rodičovským dozorem. Ve 14:50 se jedno z nejstarších čápat vydalo na první průzkum mimo jamku. Bylo to sice pouze pár nesmělých krůčků, ale rozhodně pokrok. Starším čápatům začínají “rašit” na křídlech černé letky, takže mají křidélka lehce tmavě lemována.
V 15:25 Bohouš opět doručil hadí svačinu, při které překvapilo nejmladší čápě. To sebralo největšího hada, vybojovalo ho na sourozencích a úspěšně zhltlo. V 18:28 byl k večeři velký potkan (opět ho pozřel Bohouš).
Večer se čápatům nechtělo jít spát a zlobila Bohunku natolik, že od nich odešla, a na hnízdo zalehl Bohouš. Průlezem pak vykukoval zadní střelec, který však po vydatné večeři začal usínat na tátově křídle.
