Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Některé dny v minulosti uplynuly téměř bez jakékoliv významnější události. To se o dnešním rozhodně tvrdit nedá, neboť přinesl celou řadu přelomových okamžiků. Malá bezbranná čápátka se nám po čtrnácti dnech po vyklubání začínají měnit v samostatné a čím dál šikovnější mladé čápy. Hluboký důlek zvolna mizí a mění se v mělkou ošatku. Čápata tráví stále více času vsedě. Dění na hnízdě navíc okořenila celkem nečekaná změna počasí.

Kam se ještě nikdo nevydal…

I v pondělí večer byl Bohdan nakupovat u řezníka, zboží však vybalil až krátce před půlnocí. O jeden z cárů masa se přetahoval Pětka s Trojkou, přičemž Trojce se Bohdan snažil sousto vytáhnout ze zobáku. Konfiskační pokus mu nezdařil a následovala tahanice mezi Trojkou a Čtyřkou. Bohdan nakonec mládež zalehl, ale kolem půl čtvrté Čtyřka kus masa ještě stále držel. Až při dalším zalehnutí Bohdanem zmizel cár z dohledu. V noci bylo polojasno, ranní teplota klesla k +8 °C.

Bohunka vyrazila z hnízda ve 4:27, o 45 minut později nakrmila čápata žížalami. Jedno z čápat časnou snídani zaspalo. Při následném úklidu vytáhla Bohunka cár kůže zpod čápat a vyhodila ho pryč. Bohdan přinesl seno a vyklopil do důlku žížaly. Následně nosil v rychlém tempu větve a někomu též vykradl kompost, neboť přinesl zelené části jakýchsi pokojových rostlin. Bohunka prováděla čápatům peříčkúru, přičemž Jednička se do ní opět pustil sám. Z hnízda při Bohunčině úklidu letěl další kus nesnědeného masa či kůže, načež se Jednička vydal na pouť k okraji hnízda. Tam se otočil a poprvé se vyprázdnil jako dospělý čáp.

Hasíme žízeň

Sluníčko opět začalo připalovat a dráčata hledala stín. Pomalu se soukala z důlku a postupně se rozložila na jeho okraji blíže ke kameře, zatímco Bohunka stínila. Jednička chtěl zopakovat své toaletní číslo, tentokrát vestoje s oporou křidélek. Podcenil však jeden z Newtonových zákonů a po mohutném výstřelu se po hlavě skutálel do důlku. Tam nakonec zůstal tábořit pouze Pětka, ostatní zaujali pozice na okrajích jamky. Bohdan donesl ke svačině hady a ještěrky, Bohunka čerstvé seno. Teplota vystoupala k +25 °C a čápata začala škemrat o vodu. Byli jsme tak svědky prvního napájení Bohunkou, která vody z řeky přinesla opravdu hodně.

Vydatná sprcha

Bohdan také slétl k řece, nakonec si ale vodu nechal pro sebe. Přímo nad hnízdem začala růst dešťová přeháňka, která se záhy změnila v intenzivní bouřku. Zpočátku foukal silnější vítr, který však rychle utichl. Když začalo na hnízdě pršet, Bohdan zalehl, ale neposlušná dráčata lezla z krytu ven. První vlna deště odezněla, Bohdan vstal a nechal čápata odkrytá. V ten okamžik se ozval nespokojený křik, protože kapky začaly padat znovu. Bohdan proto urovnal dráčata pod sebou a opět zalehl. Krátkou chvíli mu na záda bubnovaly přibližně centimetrové kroupy, následované průtrží mračen.

Co se na Kafkově komíně dělo mezi 12:16 a 12:34 nevíme, protože přívalový déšť v Poříčí přerušil spojení. Když se přenos obnovil, bylo již téměř po dešti. Bohdan se zvedl a odkryl pětici zcela suchých a klidně spících čápat. Bohunčina práce na drenáži se zjevně vyplatila, neboť spadlo okolo 20 milimetrů srážek a důlek přesto zůstal suchý. Spánek čápat ukončil až přílet Bohunky a vidina něčeho dobrého na zub. Oběd byl však velmi střídmý. Bohdan vyhodil do důlku velký granát, který Bohunka okamžitě uklidila a oba se společně pustili do úklidu hnízda. Prudký déšť dokonale očistil objektivy obou kamer, zmizely poslední kalné stopy po kapce z Bohunčina křídla.

Dobrodruh Jednička

Po bouřce se na obloze opět objevilo slunce a teplota se rychle vrátila k +24 °C. Hnízdo pozvolna vysychalo, stejně tak i dospělí čápi. Čtyřka se vydal na procházku po okraji důlku, Bohunka se pustila do peříčkúry, mládež posedávala v jejím stínu. Bohdan přinesl seno a svačinu v podobně hadů a myši. Myšku spolkl Pětka, Dvojka vytáhl hada ze zobáku Čtyřce. Myš však Pětce asi příliš nesedla, po chvíli ji vydávil a Bohdan sezobnul. Jednička vyrazil na dobrodružnou výpravu mimo rodný důlek. Nejprve ozobal Bohdanův zabahněný pařátek a poté se vydal do pralesa. V husté trávě nakonec usnul a málem dopadl jako loni Elvíra. Bohdan totiž zakryl ostatní čápata a Jednička zůstal venku sám. Zjevně mu to ale nevadilo, do důlku mezi ostatní se vrátil, až když Bohdan znovu vstal.

K večeři přinesla Bohunka hady a brouky, Pětka byl připraven hned u zobáku a vydatně pojedl. V 17:15 začalo znovu slabě pršet, Bohunka nechala čápata dobu bez krytí. Až když déšť zesílil a čápata začala skuhrat, pokusila se je zalehnout. Příliš jí to nešlo, na druhý pokus zůstal Jednička venku a pod Bohunčiným křídlem měl schovanou pouze hlavu. Srážky naštěstí netrvaly dlouho a čápata příliš nezmokla. O 19. hodině donesl Bohdan brouky, žížaly a menší kousky masa, o které se všichni svorně podělili. Nasyceni se povalovali v důlku, Bohdan nad nimi bděl v pozoru.

Hokej na komíně

Bohunka ve 19:46 přinesla na komín dlouhou větev a když řešila, kam do valu ji umístit, pošlapala trochu i dráčata. Bohdan mezitím vyrazil na večerní lov, čápata dál pospávala. Probudila je až vidina večeře od mámy. A protože vhazování není k zahození, proběhlo letošní první čapí buly se žížalami. Po nich se jen zaprášilo a mládež znovu zaujala pozici v důlku. Bohdan dorazil domů ve 20:32 a vcelku překvapivě Bohunka ještě odlétla pryč. Večeře od Bohdana proběhla s menším zpožděním, Pětka při ní dočasně získal žížalí náhrdelník. Bohunka se nakonec vrátila ve 21:05.