Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Podle předpokladu přešla během středečního odpoledne přes severovýchodní Čechy studená fronta, doprovázená četnými bouřkami. Ty v našem regionu nebyly příliš silné, a tak mohla čápata bez většího rizika získat další zkušenosti s nepříznivým počasím. Poprvé proběhl nácvik bez rodičů, protože před druhou bouřkou Bohdan opustil hnízdo a mladé dámy zůstaly o samotě po rekordní dobu více jak dvou hodin. Zkouškou prošly bez problémů, večer je ještě stihlo osušit zapadající slunce.

Skotačení ve větru

​Bohunka v úterý večer přilétla ve 21:51, čápata už nejedla a raději zalehla. Bohdan si k nim před půlnocí lehl na tři čtvrtě hodiny. Elvíra se během noci občas zvedla, před svítáním se zbavila vývržku. Noc na středu byla jasná a klidná, teplota k ránu klesla lehce pod +10 °C. Ve 4:18 Bohdan vyklopil včerejší kůži​ a Bohunka odhodila granát. Bohdan odlétl ve 4:29, nosil větve a seno, čápata postávala a Bohunka poklízela. O půl šesté 5:30 si Bohdan po práci lehl. Bohunka vyrazila na ranní lov v 5:42, za východu slunce mládež začala trénovat a čistit si peří. Bohunka dračicím vyklopila v 6:58 pár drobků a odložila vývržek do ohrádky. Po dalším odletu Bohunky zůstala čápata samotná, Iris sebrala z hnízda zelený lísteček a lehce s ním poskakovala. Bohdan donesl domů několik větví a k snídani naservíroval myš a “zetorky”.

Mladí postávali vedle sebe a pozorně sledovali “čapí” loučku. Sílící jižní vítr je vyprovokoval ke skákání a zobáčkování. Bohdan neunesl pokračující demolici svého milovaného valu a rozjívenou mládež ostře okřikl. Naštěstí se zrovna vrátila Bohunka a pozornost dráčat se soustředila na krmení. Po desáté hodině se začala obloha postupně zatahovat, stále vanul čerstvý jižní vítr. Bohdan přiletěl s chomáčem sena a s postranními úmysly se přibližoval k Bohunce. Ta ale jeho taktiku prohlédla, zaklapala na něj a odkráčela ke kameře. I přes přibývající oblačnost teplota nadále stoupala, a tak se Bohdan v 11:32 vydal poprvé pro vodu. Po dvaceti minutách zmizel natankovat ještě jednou. Po poledni setrvávala celá čapí rodina na hnízdě, mladí se líně povalovali. Poryv větru zavanul Elvíře pod ocas tak prudce, že ji donutil vstát a změnit polohu. Po napájení Bohunkou došlo na skákání ve větru, následované poctivou čapí kosmetikou. Byl již také nejvyšší čas.

Bouřlivé odpoledne

Teplota přesáhla + 26 °C, ale od jihozápadu se blížilo první bouřkové pásmo. Když oba rodiče někoho zastrašovali, z dálky už bylo slyšet slabé hřmění. I přes něj Bohdan odlétl pryč a bouřku tak strávila čápata na komíně pouze s Bohunkou. Bouřka nakonec nebyla příliš silná, pršelo zhruba půl hodiny a vítr čápy neohrožoval. Bohunka stála, čápata zalehla. V 15 hodin bylo po dešti, Vilemína vstala jako první a pustila se do sušení. Bohdan donesl čerstvé seno, ale po hodinové přestávce začalo opět slabě pršet. Mládež tentokrát zůstala stát spolu s Bohdanem. Ten se však i přes vzdálené hřmění další bouřky znovu v 16:12 vzdálil z komína. Dorost trpělivě snášel padající kapky až do 17:45, kdy déšť ustal a vysvitlo večerní slunce. Čápata se ihned začala sušit a slídila po hnízdě, marně hledajíc zapomenuté zbytky jídla. Těsně před návratem Bohdana v 18:22 sborově zastrašovala neviditelnou hrozbu. Bohdan je nechal o samotě 2 hodiny a 10 minut.

K večeři z něj vypadl převážně hmyz, Elvíra se zmocnila většího kusu žížal či snad červů. Od Bohunky se o něco později hladové dračice dočkaly několika kusů masa a “zetorek”. Pokračující řev však nasvědčoval, že jejich hlad rozhodně ukojen nebyl. Po večeři si Vilemína vydatně zaskákala i bez pomoci větru. Iris se pustila do stěhování větve a celou akci završila zobákovým šermem s Vilemínou. Z večerní výpravy se Bohdan vrátil s kůžemi a velkým kusem masa. Měl co dělat, aby alespoň jednu porci ubránil sám pro sebe. Následně zkontroloval palisádu a pustil se do zušlechťování svého zevnějšku. Čápata si mezitím našla vlastní zábavu.