Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Opustili jsme naše čápy ve čtvrtek večer ve chvíli, kdy se nad Bavorskem začínaly formovat silné bouřky. Proti předpokladu nebyly nakonec extrémní, do našeho regionu navíc dorazily v druhé polovině noci. Do hry vstoupili Krakonoš s Rampušákem a splnili proroctví slepého mládence “mezi Úpou a Orlicí nebude ublíženo ani slepici”. Pásmo bouřek se před našimi hnízdy rozestoupilo a zasáhlo Krkonoše spolu s Orlickými horami. Za hnízdy se nad Broumovskem bouřky opět spojily do ucelené linie a pokračovaly dále do českého i polského Slezska. Po přechodu studené fronty se v pátek i sobotu výrazně ochladilo, i přes silnější vítr a slabý déšť ale panovalo docela příjemné počasí.

Bouřka se nekonala

Bohdan se ve čtvrtek večer vrátil ve 21:26, Vilemína spolkla velký kus masa či snad kůže. V průběhu noci budila Bohunka čápata opakovaně úklidem. Nad obzorem se začalo blýskat, ale jak bylo napsáno výše, bouřky se hnízdu zcela vyhnuly. Slyšitelné bylo jen vzdálené hřmění. V noci bylo velmi teplo, skoro jsme zaznamenali v našich končinách jinak vzácnou tropickou noc. Nakonec se ale nad ránem ochladilo těsně pod +20 °C. Bohdan si po uklidnění povětrnostní situace na půl hodiny lehl k čápatům, před východem slunce zkropila hnízdo slaboučká přeháňka. Rodiče si společně zaklapali, mládež začala hladově pořvávat a Bohdan opět provedl revizi kamery. Spolu s Bohunkou vykonal kontrolu stavu ohrádky, vyčápl se a v 4:43 odlétl z hnízda pod horní silnici. Za tři minuty byl zpět se senem, o chvíli později zalétl pro větve. Bohunka vyrazila na ranní lov v 5:04.

Oběd na lůžku

Když se Bohdan vydal pro další seno, zůstala čápata na chvíli o samotě. Bohunka následně lovila hmyz v Bohdanově valu. Při jednom z dalších návratů ztratila černou letku. Také se jí při přistání podařilo přišlápnout jedno z čápat. Mládež se přetahovala o větev s listím, tato zábava jí vydržela delší dobu. Ležící Bohdan chytil při úklidu zobákem omylem Elvíru za pravou nožku. Zůstal raději v klidu ležet, zatímco v jeho okolí probíhal zuřivý úklid. K obědu donesl Bohdan hromadu zelených kobylek a žížal. Iris obědvala vleže, i přesto zvládla sestrám uzmout tučnou myš. Po vydatném oběd podával Bohdan úpskou točenou. Po oblačném ránu se obloha vyjasnila a po poledni se teplota dostala až k +25 °C. K večeru však začalo oblaků přibývat a pozvolna se ochlazovalo.

Začalo období přepeřování dospělých. I Bohdan si vyloupl při peříčkúře černou letku, kterou opatrně odložil na hnízdo. Čápata si odpoledne užívala společného hnízdoválení s Bohunkou. Bohdan vyklopil na talíř ještěrky, kobylky a i malé hady společně s myškou. Vhazování bylo velmi napínavé. Večer byl vcelku klidný, v 19:15 krmil Bohdan masem ležící mládež, jako poslední se na hnízdo  pátek večer vrátila Bohunka ve 22:07. Čápata od ní večeři už nedostala.

V neklidném ovzduší

V průběhu noci na sobotu se zvedl vítr a začalo mrholit. Ještě před touto změnou počasí se dračice věnovaly peříčkúře a rodiče kohosi zastrašovali. Ve 3:47 poryv větru zvedl z ohrádky větev, která udeřila klečící Vilemínu do hlavy. Bohdan odlétl ve 4:55 pro seno, Bohunka zatím vysypala čápatům zásobu masa ze soukromé spižírny. Před pátou hodinou zapršelo, Bohdan zalétl pro snídani a podělil mládež žížalami. Od Bohunky se dočkali mladí “zetorek”, Bohdan donesl duté stvoly a nainstaloval je do svého valu. V 8:00 začalo znovu pršet, Bohunka rovnala větve v ohrádce, později se čápata hnízdoválela pod jejím dohledem. Vilemína měla pracovní dopoledne, pečovala o sestry, poklízela a trénovala. Až po dvaceti minutách stání si lehla a odpočívala.

První skoky

Během soboty foukal severní vítr po celý den až do večera. Ráno a dopoledne slabě pršelo, odpoledne se obloha vyjasnila. Teplota se pohybovala mezi nočními +15 °C a odpoledními +24 °C. Tyto podmínky umožňovaly čápatům zvýšenou pohybovou aktivitu a trénink křídel. Před polednem podával Bohdan k obědu myšky, slepýše a “zetorky”. Mládež pak seřazena vedle sebe sledovala jeho leteckou instruktáž. Odpoledne a večer se na hnízdě převážně odpočívalo, po večeři od Bohdana se vybudil vhodný vítr Iris k pokusům o první výskoky, úspěšnější však byla až Vilemína ve 20:03. Poté všechny tři čapí princezny ulehly doprostřed hnízda a za svitu zapadajícího slunce čekaly na návrat Bohunky. Bohdan jim naznačil, jak se ve větru správně skáče a zanechal je na hnízdě samotné.