Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Čtvrtý ročník setkání přátel bohuslavických čápů na “čapí loučce” pod Kafkovým komínem se uskutečnil v sobotu 20. července 2024. Jednalo se zatím o nejranější termín konání, který byl vybrán s ohledem na letošní velmi časný začátek hnízdní sezóny. Ovšem člověk míní a čápi mění – všichni jsme očekávali, že naše čápata budou již nejméně týden létat. Jenže přílišná péče rodičů drží mládež spíš na hnízdě, než aby se vydala na průzkum okolního světa. A tak do soboty vzlétli pouze Perseus a Herkules, Afrodita se k ním přidala až ve chvíli, kdy se naše shromáždění rozešlo. Počasí nám opět přálo, oblohu pokryl závoj vysoké oblačnosti, který částečně tlumil palčivost slunečních paprsků, a nízká kupovitá oblačnost deštěm nehrozila. Teplota se pohybovala ve snesitelných mezích okolo +27 °C.  Společná fotografie zachycuje 47 lidí a 2 psy, celkově se však setkání zúčastnilo možná až 60 osob, neboť příznivci našich čápů plynule přicházeli i mizeli.

Čapí škola na hadí loučce

Kdo měl čas a zájem, mohl se dostavit již v 11 hodin do Trutnova a poobědvat v pivovarské restauraci. Někteří účastníci akce ze vzdálenějších koutů naší země dorazili již o den dříve a ubytovali se ve zdejším hotelu. Jen Mirek “Lokeťák” strávil noc přímo pod komínem. Stejně jako v minulosti jsem do Trutnova vyrazil v 10:00 vlakem z Malých Svatoňovic. Stejným spojem cestovalo několik dalších čápomilů, kteří měli možnost spatřit Bohdana, Bohunku, Persea a Herkula na hadí loučce pod železniční tratí u bývalé bohuslavické zastávky. Zároveň i Lukáše s Mirkem, číhajících ve skrytu v přilehlém remízku a pořizujících detailní fotografie, například Bohdana při úspěšném lovu hada. S Lukášem jsem se domluvil, že se ještě před obědem vydáme do Vlčic.

Sedm vlčických čápů

Hnízdo ve Vlčicích jsme nalezli prázdné, ale bylo téměř jisté, že jeho osazenstvo se bude nalézat nedaleko. Celou čapí rodinu jsme našli na pastvině za statkem sbírat všemožné dobroty. Protože jsme však byli příliš hluční, všech sedm čápů se vzneslo do vzduchu a začalo nad námi kroužit. Jeden z dospělých odlétl k hnízdu a usadil se vedle něj na komíně, druhý dováděl s velkým dravcem ve stoupavém vzdušném proudu. Mládež se nakonec uklidnila a přistála zpět na pastvině, jen v poněkud větší vzdálenosti. Celá skupina se držela při sobě a pečlivě pročesávala louku při hledání výživné potravy.

Trutnovské intermezzo

Přibližně v 11:15 jsme se vydali zpět do Trutnova na oběd. Lukáš si zaskočil domů, my do restaurace Krakonoš. Uvnitř i na venkovní zahrádce se postupně scházeli další a další “čápaři”. Při dobrém jídle i pití jsme se mezi sebou pobavili a následně připravili k přesunu do Bohuslavic. Lukáš nás v jednu hodinu naložil přímo pod pivovarským komínem, ze kterého na nás shlíželo trutnovské kvarteto. Za čtvrt hodiny jsme již vystupovali nedaleko bohuslavické pily. Všechna čápata se podle kontroly kamerou zdržovala na komíně, rodiče pobývali mimo hnízdo. Šli jsme tedy po horní silnici zkontrolovat hadí loučku a Bohdanovu garsonku. Jak loučka, tak hřeben střechy byly prázdné, o častém pobytu čápů na štítu chalupy však svědčila poctivě nabílená střešní krytina. Na loučce se mezitím začali postupně scházet první účastníci setkání.

“Čápaři” na čapí loučce

Samotná akce neměla pevně organizovaný průběh, příchozí vytvářeli nestálé skupinky, v jejichž rámci probíhala debata nejen o čápech. Po chvíli se mezi námi objevila i Irena Najmanová, bez které by žádné čapí setkání nebylo úplné. Došlo na výměnu všemožných upomínkových předmětů i pochutin domácí provenience. Pepík rozdával malované kamínky i dřevěná kolečka, k dispozici byly i brože s čapími motivy a propagační letáky od Marion z Německa. Lukáš všechny přítomné zvěčnil na společné fotografii pořízené pomocí dronu, zamávali jsme na kameru i koloně projíždějících motocyklistů. Okolo půl čtvrté se pak naše sešlost začala pozvolna rozcházet.

Čápi nám žádné velké divadlo oproti předchozímu roku nepředvedli. Okolo komína opakovaně prolétala šedá volavka, mládeži se však z hnízda příliš nechtělo. Čápata postávala na okraji hnízda a dívala se, kdo se hluboko pod nimi snaží konkurovat jejich řevu. Trochu akce zajistil až přílet Bohunky a následné krmení dravé zvěře. Ve vzduchu se nakonec ukázali alespoň Perseus s Herkulem, ale pouze Herkules podnikl delší let. Bohdan se během celé akce kdesi skrýval, domů se vrátil s hadem v zobáku až v 16:30 a přilákal za sebou Herkula s Perseem z jejich další výpravy. I tak se bylo rozhodně na co dívat.

Děkujeme všem za hojnou účast a těšíme se za rok na shledanou v přinejmenším stejném počtu. Nejdůležitější však je, aby se i nadále dařilo všem našim čápům.

Snímky z fotografování v Bohuslavicích, Vlčicích a Trutnově