Čapí hnízdo v Bohuslavicích

První víkendový den nás na delší dobu naposledy počastoval deštěm a nižšími teplotami. V následujícím období se budou teploty neustále zvyšovat a déšť se stane vzácností. Možná právě v příštím týdnu se dočkáme prvních letů našich čápat. I dnes se za větrného počasí pilně cvičilo na tento okamžik. Krmné dávky neustále klesají, naopak doba nepřítomnosti rodičů na hnízdě se prodlužuje.

Hladové ráno

V pátek večer si Bohdan hodinu před půlnocí lehl, vydržel odpočívat 90 minut. Radúz naopak stál, ustlal si až hodinu po půlnoci. Za polojasné noci s teplotou okolo +8 °C se Bohunka pustila do lehkého úklidu. Ráno se celá čapí rodina seřadila na portrétní snímek. Dámy vlevo, pánové vpravo. Bohunka se vydala na první sobotní let v 5:12. Zatímco byla pryč, mladí s řevem probírali ohrádku a hledali něco k jídlu. Radúz přebíral jednotlivé větve. Bohunka se na komín vrátila v 6:46 bez snídaně, Bohdan si lehnul. Radúz tančil po hnízdě se senem v zobáku a následně pomáhal Mahuleně s ranní hygienou. Až v osm hodin vyhodila Bohunka pár žížal po kterých se jen zaprášilo.

Dopolední povětří

Bohdan se houpal na pružných větvích oplůtku jako na trampolíně a mával přitom křídly. O něco později si zaskákala ve větru Mahulena. Na čapí loučce probíhalo dopoledne pálení klestí, na rozdíl od loňského roku se tentokrát oheň kontrole nevymknul a hasiči zůstali bez práce. Mladí opět pilně trénovali, Mahulena si dokonce vysloužila pochvalu od rodičů. Radúz skákal s klacíky i senem v zobáku. Během dopoledne si Bohunka dvakrát lehla, podruhů téměř na půl hodiny. Bohdan postával na okraji hnízda, až ho silný poryv větru donutil také zalehnout. Přitom částečně zakryl Radúze.

Nový rekord

Bohdan poprvé vylétl z hnízda až ve 12:07, Bohunka ho následovala vzápětí. Radúz s Mahulenou zůstali sami na hnízdě až do 15:07, bez minuty tři hodiny. Postávali a polehávali, prováděli očistu peří. Občas zadul silnější vítr, teplota lehce přesáhla hranici +20 °C. Ve vzduchu se objevil neznámý narušitel, kterému však mládež dala jasně najevo, že komín je střežen. Po 14. hodině zasáhla hnízdo dešťová přeháňka, nebyla však dlouhá ani vydatná. Bohunka po návratu vysypala pár “zetorek” do ohrádky. Bohdan se vrátil v 15:30, ale žádnou svačinu se mu nepodařilo vydávit. Bohunka mezitím opět zmizela. Mládež se následně povalovala v trávě, Mahulena si ulevila zbavením se vývržku.

Krásný večer po dešti

V 17:20 dorazila nad hnízdo druhá přeháňka, tentokrát poněkud silnější. Mladí ji strávili ve společnosti Bohdana, který však ihned po dopadu posledních kapek hnízdo opustil. Půl hodiny poté donesla Bohunka seno, pár kobylek a malé hádě. Pobyla doma zhruba hodinu a od 19:11 zůstali mladí znovu o samotě. Obloha se vyjasnila a komín ozářilo večerní slunce. Radúz s Mahulenou postávali, sledovali projíždějící dlouhý nákladní vlak s uhlím a občas se pustili do tréninku. Ten byl už poněkud složitější, neboť severozápadní vítr, vanoucí většinu dne, k večeru utichl. Bohdan dorazil domů ve 20:26 a podělil obě čápata několika kousky masa. Podle jejich hlasových projevů však nebyli příliš spokojeni. Bohdana kvičení nebavilo a tak vzal raději roha na louku pod železniční trať. Ve 21:13 proletěla kolem komína volavka, Radúz ji důrazně zaklapal na cestu. Zvědavý komár kroužil příliš blízko Mahuleny a skončil v jejím zobáčku.

O tři minuty později přistála na hnízdě Bohunka, vysypala pár kousků masa do ohrádky a rychle odstoupila mimo dosah hladových zobáků. Bohdan donesl ve 21:26 snop sena, který mladí v honbě za jídlem rozházeli po celém hnízdě. Kromě malého sousta se ale večeře nedočkali, i když následně přeorali zobáky co se jen dalo.