Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Svědky významných pokroků v tréninku jsme dnes nebyli, avšak v případě Radúze bylo možno obdivovat jeho černé “krovky”, které mu již zcela pokryly záda. U Mahuleny byly ještě patrné zbytky jemnějšího chmýří a “rozcuchané” konce letek. Následující dny by měly přinést první pokusy o mávání křídly s výskokem. Pokračující prodlužování letek přinese nakonec dostatečný vztlak pro první odlepení se od hnízda.

Zvědavá volavka

Noc z neděle na pondělí byla skoro jasná, ranní teplotní minimum kleslo k +12 °C. Ještě před půlnocí si Bohdan ustlal mezi mladými a vydržel ležet až do 1:56. Zdvihla ho nutnost odstrašit klapotem spolu s Bohunkou neviditelného narušitele v temnotě. Komín pak opustil ve 4:17, při čekání na jeho návrat se mladí čápi (i Bohunka) věnovali úpravě zevnějšku. Těsně vedle hnízda se náhle zjevila volavka, překvapení čápi na ni jen nevěřícně zírali. Bohdan se ukázal až o sedm minut později v 6:46 se senem a žížalami. Spolu s ním prolétla v pozadí znovu i volavka.

Ráno a dopoledne se čápi věnovali rovnání větví, zpod komína jim k tomu hučel křovinořez. Bohunka přinesla další seno, k svačině pak kobylky a drobné hady. Malou chvíli pak odpočívala vleže mezi čápaty. Radúz zápasil s neposlušnou větví v ohrádce, byla však zatím nad jeho síly. S Mahulenou si následně společně zaklapali, téměř tak hlasitě jako dospělí. V poledne přišel čas na oběd od Bohdana, po kterém se Radúz natáhl rovnou do trávy. Bohunka přinesla silnou větev a zakomponovala ji do oplocení. Následně prostřela nejspíše krtka, kterého se po krátkém přetahování zmocnila Mahulena.

Velká žízeň

Ačkoliv se během dopoledne téměř zcela zatáhlo, teplota zvolna stoupala. Odpoledne opanovalo pole opět slunce a rázem bylo téměř +27 °C. Mladí čápi se začali hlasitě dožadovat napájení. Jako první jim vyhověla Bohunka ve 12:32. Další tankovací lety záhy následovaly. Rodiče se pravidelně střídali při krmení i napájení. Radúz si protahoval křídla a občas jimi zamával, Mahulena spíše polehávala.

Uzenář Bohdan

Po jednom z odpoledních návratů vysypal Bohdan do hnízda znovu uzeniny. Jednalo se o několik párků a možná i špekáček. Mladí se o ně podělili, i když kus párku Bohdan zabavil Radúzovi a spolkl ho sám. Poté hlídal na hnízdě a šlechtil se před kamerou. Mladí si také probírali peříčka, otočení ke slunci zády (a tím pádem i ke kameře). V 19:32 Bohdan opustil komín a mládež zůstala o samotě. Radúz převzal velení a důležitě si vykračoval po hnízdě. I Mahulena vstala a pustila se do procvičování křídel, i když občas měla problémy s rovnováhou. Oba trpělivě čekali na návrat některého z rodičů. Ve 20:14 se přiřítila Bohunka se senem a nad komínem se rozlehlo hladové kvičení. Po 42 minutách pobytu o samotě lapaly již pomalu červenající zobáky zelené kobylky. Jen vstát k jídlu se lenochům zprvu nechtělo.

V zesilujícím severozápadním větru se Bohunka pustila do večerního úklidu, ze kterého ji vyrušil přílet Bohdana ve 20:22. Kvičení se opakovalo, ale z Bohdanových útrob nic nevypadlo. Tedy ano, ale z nesprávného konce. Mladí tedy zůstali ležet, zatímco rodiče stáli na opačných okrajích hnízda. Zdálo se, že letový provoz je pro tento den ukončen. Mimochodem, v německém Lindheimu dnes poprvé vzlétla dvě ze tří tamějších čápat.