První červencová neděle přinesla kromě dalšího příjemného letní dne i zásadní změnu v životě na hnízdě. Rodiče se v letošním roce dlouho zdráhali nechat čápata delší dobu bez dozoru. Opouštěli je pouze na několik minut při napájení. Když však konečně došlo na kosení “hadí” louky pod železniční tratí, všechno bylo náhle jinak. Čerstvé “zetorky” dostaly přednost před hlídáním potomstva. A tak se mladí poprvé ocitli delší dobu na hnízdě sami.
Výbuch primitivních pudů
Noc na neděli byla jasná a klidná, ráno bylo docela chladné s teplotou okolo +9 °C. Ještě před půlnocí si Bohdan lehl k čápatům a vydržel s nimi ležet téměř dvě a půl hodiny. Ráno vyrazil jako první ve 4:18 pro snídani. Po jeho odletu již mladí hladově kvičeli. Vrátil se v 6:11 a vysypal povařené žížaly. A to doslova, v chladném vzduchu z nich stoupala pára. Po snídani a odletu Bohunky v 6:13 se mladí společně s Bohdanem věnovali péči o peří. Bohdan pak poprvé v 8:00 zanechal potomstvo bez dozoru po dobu dvou minut, během kterých zaletěl pod horní silnici pro seno.
Po příletu Bohunky v 8:36 následovalo krmení, při kterém se Mahulena zmocnila ještěrky. Radúze popadla zlost a vykrákal zobákem Mahulenu za peří na hlavě. Agresivní zkrat byl naštěstí pouze chvilkový. Máma poté někoho zastrašovala a Bohdan donesl další seno, společně s kobylkami. Po svačině slídil Radúz Mahuleně v zobáku, snad hledal zapomenutou kobylku. Opět došlo na zastrašování ze strany Bohunky i Bohdana. V průběhu dopoledne se pod téměř jasnou oblohou rychle oteplovalo, a tak v 11:49 otevřela Bohunka hydrant. K večeru vystoupala teplota až k +26 °C.
Jede traktor, je to Zetor!
Přesně v poledne se na komíně zjevil Bohdan s další porcí kobylek. Ve stejnou chvíli začalo sečení trávy na “hadí” louce pod bývalou železniční zastávkou. Bohunka okamžitě neomylně zamířila pro čerstvé “zetorky”. Nakonec jejich vábení neodolal ani Bohdan a ve 13:05 nabral kurs přímo k traktoru. Mladí čápi zůstali sami šest minut, než se z louky vrátila Bohunka. Přinesla tolik kobylek, že skončily rozsypané i v trsu trávy. Protože senoseč je obvykle významná společenská událost, objevili se na louce nejspíš i cizí čápi (možná Majdalenka s Matějem). Oba domácí tak často dávali najevo, že louka je pro všechny, ale komín rozhodně nikoliv. Bohdan se dokonce musel spěšně vrátit z koupele. Bohunka si odpoledne na chvíli lehla mezi mladé.
Sami doma
Bohdan byl neustále natěšený na sběr lučních pochutin, a tak opouštěl hnízdo dříve, než se vracela Bohunka. I ta nechala čápata krátkodobě o samotě, letěla však pro podestýlku z čerstvého listí. V 19:47 nakrmil Bohdan mladé myšmi a kusem ryby. Večeře je zmohla natolik, že se rozvalili na hnízdě. Radúz se schovával za travním paravánem. Ve 21:08:00 se Bohdan rozhodl pro večerní výlet, ze kterého se vrátil až ve 21:42:15. Radúz s Mahulenou tak zůstali poprvé zcela sami po dobu 34 minut. Nijak jim to ale nevadilo, většinu doby klidně odpočívali. Podle nových hnědých botek Bohdan na louce nebyl, spíš u řeky. Bohunka se vrátila pět minut po něm ve 21:47 a prostřela bohatou kobylkovou večeři.
5 komentářů
Další etapa čapího života - rodiče je nechávají samotné na hnízdě delší dobu. Tak velká čápata už snad nikdo nenapadne, tedy myslím dravec.
A "zetorky" jsou tedy kobylky? Myši a hraboši bývají při orání a to teď není. Vždycky se ráda dívám, jak skupina čápů následuje stroj a sbírá co neuteče ;-)))
"Zetorky" je všechno, s čím "pomáhá" traktor. Nyní hmyz, později to budou ti hlodavci.
O krůček dopředu k dospělosti byl dnešní den pro čápata. Radost sledovat jejich pokroky. Každý den se spořádá tolik kobylek, to je jich na loukách takové množství?
Dobrý den, Tomáši,
Vaše krásná čeština je pro mě velkou radostí a těším se na každé pokračování.
Děkuji Vám.
Věra
Krása se na ně dívat jak rostou 😃😀😄