Ačkoliv jsme si všichni přáli, aby byl boj s nejstaršího z čápat s onemocněním úspěšný, příroda rozhodla jinak. Dnes krátce před polednem chorobě podlehlo a na hnízdě tak zůstali již jen dva mladí čápi. Ti jsou v dobré kondici a snad se jim bude dařit i nadále. Odpoledne Bohdan poprvé donesl na komín vodu. Tělo uhynulého čápěte večer odstranila Bohunka shozením z komína.
Větrné ráno
Ve čtvrtek večer se jako poslední na hnízdo vracela Bohunka. Její přílet ve 21:25 byl poznamenán lehkou kolizí s nosníkem kamer, protože řádně neviděla přes náklad sena v zobáku. Přes noc bylo zataženo a větrno, teplota klesla k +15 °C. Pro snídani vyrazila Bohunka ve 4:28, sběr žížal a sena jí trval pouhých 20 minut. Snídali všichni kromě nemocného. Ani ze snídaně od Bohdana neochutnal. Již to bylo varovným znamením. Za silného severního větru si Bohdan zaskákal nad hnízdem tak, až skončil Bohunce na hlavě.
Dopoledne pod komínem
Protože u nás během dnešního dne probíhala plánovaná odstávka dodávky elektřiny, rozhodl jsem se pro výlet do Bohuslavic. Nechal jsem se rodiči odvézt k tamější pile a odtud došel na čapí loučku. Na komíně byli Bohdan i Bohunka, skrz hradbu stromů vedle silnice jsem slyšel, kterak klapou. Zdrojem jejich nervozity byl dravec nebo cizí čáp, vznášející se nad skládkou. Zhruba půl hodiny jsem pak stál na louce a sledoval hnízdo. Kromě rodičů občas vykoukla hlava čápěte, nejspíš “Dvojky”. Krátce před 11. hodinou opustil hnízdo Bohdan a přistál na louce pod horní silnicí. Tam jsem ho přistihl, jak sbírá seno. Moje přítomnost mu nebyla po chuti, a tak odstartoval a zamířil s nákladem domů. Než dosedl, několikrát zakroužil okolo komína. A já se vydal pěšky k domovu. Na cestě mě zastihla zpráva od Lukáše, že “Jednička” se vydala přes duhový most…
Konec trápení
Jako by rodiče něco tušili, postávali společně nad důlkem s čápaty. Konec nastal v 11:14, kdy čápě naposledy vydechlo. Naskytl se nám tak dojemný obraz sourozenců bok po boku, opečovávaných Bohunkou. Konec čapího života si jako první uvědomila nejspíš Bohunka v 16:04, kdy poprvé pohnula tělem ze středu hnízda. Protože se po poledni vyjasnilo a teplota rychle stoupala (až přes +23 °C), došlo konečně na první napájení. Zhostil se ho Bohdan, většinu vody vypila “Dvojka”. Zbylá dvě čápata se odpoledne pohybovala po hnízdě nebo odpočívala ve stínu rodičů. “Dvojka” je již schopen udělat několik kroků za sebou, aniž by upadl na zobák.
Pohřební obřad
Pozdní odpoledne trávil na hnízdě Bohdan, Bohunka se vrátila v 19:10. Nakrmila čápata hromadou brouků, přičemž “Dvojka” si již vymezoval své teritorium křidélky. Poté se začala věnovat ostatkům “Jedničky”. Chytila je zobákem za křídlo a potáhla po hnízdě. Nakonec je pevně uchopila, odkráčela s nimi k okraji komína a svrhla je do hloubky (na vlastní riziko – snímek). Co však následovalo, jsme nikdo nečekal. Bohunka se odrazila a odletěla pod komín za shozeným tělem. Čápata tak zůstala na hnízdě poprvé sama, i když pouze 11 sekund. Pak už byla Bohunka s klapotem zase zpět.
Bohunko, ty úžasná čapí dámo,
jsou i roky, kdy smutných zpráv není málo.
Tví dva dráčci našli duhu, už je nic nebolí,
i rána ve tvém srdci snad se opět zahojí.
Máš svého Bohdana, máš dvě zdravé děti,
Bobeš se k nám vrátil, další za ním letí.
V každém z nich najdeš i kousek sebe,
vždyť tvému rodu patří bohuslavické nebe.
Zas bude veselo, zas vám bude přáno,
až čápata vykřiknou: Koukej, já poprvé letím, mámo!
(Tomáš M.)
20 komentářů
Tak jsem si pobrečela, dojemná situace a krásně napsaná, s citem a láskou k přírodě i lidem. Smekám před čápy i autorem. Tady je všechno ještě v pořádku.
Lépe bych to neřekla , tiše mi tu slzy tečou, a moc si přeju ať už se nic ošklivého nestane.
Jsem na tom stejně. Pobrečela jsem si už ten den, kdy čápátko odešlo. Článek jsem si přečetla až dnes, 13.6. a pláču zase. Snad už bude čapí hnízdo provázet už jen štěstí.
Dnešní den je plný slz ,ale zítra už bude den radosti.Máme přece Bohunku,Bohdana a dvě čápátka .
Krásné, děkuji za ty řádky i když jsem si pěkně poplakala. A určitě nebudu jediná. Děkuji za Váš čas který nám všem čápákům i lidem věnujete!
Co napsat, je to smutné, budeme vzpomínat. Jak lze pozorovat i čápi mají své city. Díky za krásné přiblížení i tak smutné události pro lidi, co sledují život čápů a nejen jich.♥
Je to smutné, ale Bohunka je prostě máma jaké by měly být všechny mámy na světě. I čapím i lidském. Naprosto neskutečné jak malého vyprovodila do čapího nebíčka. Je prostě nejlepší. ♥.
Sbohem ubohé čápátko. Spi sladce v čapím nebi. Bohunka se s citem rozloučila. Bylo to dojemné to zaznamenat. Krásné verše na rozloučenou. 😥🥰🙏
Moc hezky jste to napsal, díky za to... A maličkému klidný spánek a rodičům ještě hodně radosti se dvěma čápátky.. 🌺❤
I když od odpoledne vím smutnou událost, po přečtení zprávy opět brečím. Snad i proto, že jsem sama máma od dětí, o to mě to víc bolí💔 Jen pro klid své, ale i duše ostatních: Už ho nic nebolí a je to život. 👼🐦
Capatko,srdíčko naše,🐣❤️❤️je mi to,tak strašlivé líto ...nemohu přestat brečet ,už.jsi za duhovým mostem s Ječmínkem a ostatními capatky,odpusť nám lidem,že jsme ti nepomohli,kdybych to zvládla vylezla bych pro tebe a odnesla te k lékaři ,jenže v životě to bývá tak,že kdo chce nemůže a kdo může ,nechce ..😭😭jak nádherné bylo to,jak tě maminecka Bohunecka doprovodila ,až k duhovemu.mostu a tvůj bráška,nebo sestřička tě na poslední cestě pritulenim doprovodil..capatka mají city , zažila.jsem minulý rok hodně okamžiku ,kde to bylo jasně vidět ..❤️ nádherna básnička,ráda bych napsala ,že snad už bude vše v pořádku ,ale dnes kašle již další capatko,což určitě není náhoda ,něco je špatně ..😭jak by s Bohouškem odešlo i štěstí 🍀,i když Bohdanek je stejně hodny a starostlivý ,a co teprve Bohunecka,nejlepší maminecka ...❤️❤️
Skončilo trápení, teď snad už na tomto hnízdě bude štěstí pro ostatní a klid. Děkuji za článek plný emocí a držím palce i pěsti všem, kdo zůstali pro život...
Nejsem nějak zvlášt lítostivá,ale teď jsem si pobrečela.Krásně napsané.Snad už další nebudou.
Je to nádherně napsané, říká se, že ptáci se řídí pouze instinktem, ale věřím, že u některých je něco víc a to je právě Bohunka, je to úžasná máma a zaslouží si, aby už hnízdění bylo jen pokojné. Hodně štěstí a ať je ti čápátko v nebíčku krásně.
to je teda letos smutné ;( snad už žádne katastrofy nebudou a malí se dožijí dospělosti. Držím jim palce🤍🖤
Moc děkuji za podrobný popis událostí.
Dojemne,krasne napsane,nejsem jedina,kdo capatko obrecel,diky.
Je mi toho malého za duhovým mostem tak strašně líto! A maminka Bohunka je opravdu úplně skvělá! Tomáši, moc krásně jste to všechno napsal...
Jsem ráda, že jsem poznala život čápů, jejich radosti i boly.. Je to jako u lidí, štěstí i neštěstí, černá i bílá...Snad už bude líp, moc jim to všem přeju. V. Vitoušová.
Krásná slova o velmi smutné události přečtená přes závoj slz. Děkuji!
Smutné ale takový je veškerý život na zemi😥😥