Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Od zimního slunovratu uplynulo dnes 51 dní, délka dne v našich končinách vzrostla již o 107 minut. V poledne vystupuje Slunce nad obzor o téměř 10 úhlových stupňů výš než v prosinci. Čápi se samozřejmě neřídí naším kalendářem, ale právě pozicí Slunce na obloze. Podle něj určují nejen svou polohu na Zemi, ale i správný čas k zahájení jarní a podzimní migrace. Začátek její jarní fáze se kvapem blíží, ačkoliv vidíme rozdíly mezi jednotlivými migračními trasami. Podle nich lze rozdělit čapí populaci do tří skupin:

Čápi nemigrující či přezimující na území Evropy

S pokračující změnou klimatu a oteplováním přibývá čápů, kteří na zimu neodlétají vůbec nebo se pouze přesouvají do jižních částí Evropy. Na území Česka je znám trvale přezimující pár čápů v Dobřanech u Plzně, jinak se jedná pouze o jednotlivce. Čápi se s mrazy a sněhem dokáží vyrovnat, problematické je však v případě tužší zimy získávání potravy. Mohou se stát závislými na přikrmování člověkem. V Německu (západním a jižním) je počet přezimujících čápů podstatně vyšší. Jako příklad lze uvést hnízda v Lindheimu nebo Höchstadtu, kde jejich osazenstvo zůstává přítomno po celou zimu. V Lindheimu je na sobotu 12. února dopoledne plánována výměna celého hnízda za nové.

Čápi ze severních oblastí Německa mohou přelétat pouze na jih země, proto se na jaře vrací velmi časně (již koncem ledna). Je možné, že v podobné oblasti přezimují i čápi ze západu a jihozápadu Čech, kteří se následně vrací domů v únoru. Tak se letos již vrátil čáp do Mirošova a během několika následujících dnů lze očekávat přílet chebských čápů.

V české populaci čápů probíhá hranice mezi západními a východními migranty zhruba po Labi a Vltavě. Není to ostrá linie, spíše široké pásmo, ve kterém se migrační preference mísí a jsou vyhraněnější až na jeho periferii. Především západní migranti nemusí doletět až nad africký kontinent, ale v posledních letech často zůstávají přezimovat ve Španělsku, kde se živí na tamějších skládkách. Několik českých čápů tam bylo v minulosti odečteno. V okolí Madridu se letos pohybovali i dva němečtí čápi z projektu Störche auf Reisen (“Čápi na cestách”). Zatímco Tini ještě zůstává na místě, Hans Albert vyrazil 31. ledna k severovýchodu. K dnešnímu dni urazil přibližně 300 km a pobývá severně od města Zaragoza.

Západní afričtí migranti

Čápi z Čech využívající západní migrační trasu (a nezůstávající na Pyrenejském poloostrově) přelétají Gibraltarskou úžinu a před Maroko pokračují podél pobřeží západní Afriky až do oblasti Senegalu. V těchto místech v loňském roce přezimovala i “Kryštofka”. Jak se zdá, tamější čápi se vydávají na cestu domů právě v těchto dnech. Mnoho z nich přelétá nad marockým městem Kenitra. V něm žije pozorovatel Abidi Mustapha, který 4. února odečetl českého čápa s kroužkem CE087. Pokusíme se zjistit, odkud tento jedinec pochází. Lze tedy předpokládat, že návrat čápů západní cestou již započal. Zkušenosti z minulých let říkají, že tito čápi se na naše území vracejí dříve než jejich příbuzní z východu.

Východní afričtí migranti

Pokud je nám známo, do této skupiny patří všichni čápi hnízdící na východě Trutnovska. Jejich letová trasa patří mezi dlouhé a náročné. Až na výjimky na území Evropy nezůstávají (na Balkáně je zima často tužší než ve střední Evropě), zastavují se většinou až v Izraeli. Pokračují pak přes Sinajský poloostrov do Egypta a podél Nilu dále na jih. Přezimují v široké oblasti jižně od Sahary (Súdán, Čad, Niger), ale někteří se vydávají ještě dál. V letošním roce tak například německá čápice Eva doletěla až do Tanzánie. Ještě epičtější výpravu podnikl polský čáp Ataman. Kdyby se mu do cesty nepostavil oceán, pokračoval by snad až k jižnímu pólu. Takto se musel spokojit s pokořením Jihoafrické republiky, kde zatím setrvává i nyní.

Údaje z vysílaček čápů nacházejících se v této části Afriky zatím neukazují na zahájení jarního tahu. Budeme je však nadále bedlivě sledovat a o jakékoliv zajímavé informace se s vámi podělíme. Do odhadovaného návratu Bohouše s Bohunkou zbývá 50 dní (+/- 10). Lze předpokládat, že se vydají na cestu každým dnem. Až dospějí čápi opět do Izraele, budeme je moci sledovat třeba zde. Snad se vyhnou jak ptačí chřipce, která se tam bohužel stále vyskytuje, tak následně libanonským střelcům. Čas návratu také může ovlivnit počasí nad Tureckem, černomořskými úžinami a Balkánem. V loňském roce si studené a deštivé podmínky vynutily dlouhou čapí zastávku na hranicích Evropy. I proto jsou čápi přilétající z východu obvykle posledními navrátilci do naší země.