Nikdo z nás nejspíš neočekával, že k odletu mladých čápů dojde tak brzy. Ze sledovaných tří sezón se jednalo zatím o nejčasnější opuštění hnízda. Předloni odletěla celá čapí rodina společně 14. srpna, loni mladí (vyjma Bivoje) 20. srpna a rodiče o den později. Navíc se zdá, že kromě Lotranda a Zubejdy opustila region celá “Krakonošova peruť” – mladí čápi z Vlčic již 8. srpna (spolu s nimi asi i Servác z Mladých Buků) a 11. srpna za nimi následovali bohuslavičtí a batňovičtí draci. Shromaždiště u Nahořan není letos v provozu, podle p. Kafky je to nejspíš z toho důvodu, že je málo hrabošů. Naopak zahájení migrace letošních mláďat již v první polovině srpna je zcela normální. Rodiče se nejspíš ještě nějaký čas zdrží.
Zlobivý Horymír
Poslední společná noc na hnízdě se nesla v duchu nevraživosti Horymíra vůči Bohoušovi. Jaký byl její důvod se asi nedozvíme – byl to hlad, vadilo klapání rodičů nebo již aktéři tušili něco víc? Bohouš se vrátil na hnízdo v úterý ve 21:13, Horymír na něj zaútočil ve 21:17 a 21:24. Při druhém ataku Bohouš málem sklouzl z hnízda. Situace se naštěstí záhy uklidnila, i když ostatní si raději udržovali od Horymíra bezpečný odstup. Noc byla skoro jasná a klidná, pouze o půl druhé se dočasně zvedl silnější vítr od bouřky, která minula hnízdo 25 km severním směrem. Ve větru si mladí zaskákali a Horymír byl opět drzý na rodiče.
Svačinka od táty na cestu
Středa slibovala hezké a stabilní letní počasí. Od rána svítilo slunce, teplota odpoledne lehce přesáhla +24 °C. Především se pak vytvářela kupovitá oblačnost, jasný důkaz existence vzestupných proudů, tak důležitých pro čapí let. Bohouš vyletěl z hnízda už v 5:27, z mladých je jako první vydal na zkušební let v 6:14 Horymír. O hodinu později vyletěli na snídani všichni společně. Netušili jsme však, že Brunclíka (7:29:28) a Vesnu (7:33:05) vidíme opouštět hnízdo naposledy. Nerozlučná dvojice Horymír se Šemíkem se ještě vrátila na hnízdo v 9:54. To na něm pobýval Bohouš a těmto dvěma se tak dostalo od otce poslední svačiny.
Vyrážíme do světa
Jen co spolkli všechny zbytky, vydali se do vzduchu. Jako první Šemík (9:57:45), Horymír (9:57:52) ho vzápětí následoval. Ze střechy pod komínem se zároveň vznesla Vesna i Brunclík a přidali se do formace. Celá čtveřice utvořila kruh a naposledy se nám předvedla před kamerou. Na dlouhou cestu za samostatným čapím životem se tak vydali všichni společně. Bohouš jim z okraje hnízda zaklapal na pozdrav, zamával křídly a dlouho se za nimi díval. I Bohunka se k němu přidala a oba pozorně sledovali oblohu. A to bylo naposledy, kdy jsme naše milé draky spatřili….
Návrat do minulosti
Hnízdo se rázem vrátilo o více jak 4 měsíce do minulosti. Na Bohouše přišly čapí touhy, kterým Bohunka po několika odmítnutích nakonec podlehla. Po 15. hodině oba opustili hnízdo a všichni jsme s napětím čekali, zdali se vrátí nebo se též vydali na dlouhou cestu. Tento odlet jsem sledoval osobně z čapí loučky. Nakonec se oba vrátili, Bohouš v 18:07, Bohunka až v 19:35. Když byl Bohouš na hnízdě sám, mohli jsme sledovat krále hnízdovála v plné parádě. A po příletu Bohunky nám na hnízdě dobu stáli a odpočívali “Čapí rodiče roku 2021“. V noci zůstali taktéž oba stát, jen Bohouš si na malou chvíli lehnul. Jak dlouho ještě zůstanou?
17 komentářů
Stále znovu, jako už mnohokrát, děkuji za zpracované stránky čapího deníku.
Nachyluje se čas, kdy po několika měsících nahlížení do čapích hnízd a sdílení života těchto nádherných tvorů, budeme otevírat náhledy z kamer s prázdnými hnízdy, zarůstajícími travou, hledět na hodiny odpočítávající čas do návratu čápů do naší vlasti, připomínat si videa s nejdůležitějšími událostmi z hnízd. Poznali jsme individualitu jednotlivých čápů i jejich rodin. Obohatilo to naše poznání přírody, ale co víc, rozšířila se naše srdce, vždyť tak úžasní, jako ti naši - bohuslavičtí, turnovští, mladobučtí, z Dlouhé Loučky i Uherského Brodu - jsou i ti ostatní, bez kamer a beze jmen, která jsme jim mohli dát. Na jih odlétají mladí i dospělí čápi plní síly a odvahy, každý jiný, ale tvořící komunitu. A odlétají černí čápi a odlétají ostatní tažní ptáci, ale jiní zůstávají, jímá mne z toho závrať, jak úžasně naplněná je naše země, jsme obklopeni neuvěřitelnými zvířaty i ptáky, vlastně se o tom nedá psát, můžeme to jen zažívat.
Moc hezky jste to vyjádřila.Jen - psát se o tom dá : jak nádherně nám to celou dobu zprostředkovával pan Tomáš Prouza slovem i foto a videozáznamem.Jemu patří nekonečný dík,že jsme mohli nahlédnout do života těch kouzelných čapích bytostí !
Krásně napsáno,děkuji❤️
❤️
To je fakt dojemný, ten odlet, jak čápata zakrouží a rodiče sledují a klapou zobáky...to je fakt jak loučení, až se mi to nechce věřit.....no slzám se nedá ubránit 🙂
Přesně, slzám se nejde ubránit. Nezbývá než popřát šťastnou cestu a bezpečný návrat. Pane Prouza díky , bez vašich komentářů by to nebylo ani zdaleka ono. To vše dohromady nám bude moc chybět. Ulrichová
Hodně štěstí, zlatíčka naše!Pozorovali jsme vaše klubání, jak jste pod dozorem vašich úžasných rodičů rostli a sílili a prožili s vámi nekonečně krásných chvil, slzy i smích! Tak vám přeji ze srdce po cestě dobrý vítr do křídel, hodně dobrot do zobáčku, šťastný dolet na místo, kde strávíte příštích několik let a dávejte na sebe pozor, ať se nám v pořádku vrátíte! Moc a moc díků autorům obdivuhodně krásných "večerníčků"!
Přeji mladým šťastný let a příští jaro návrat zpět. Ať se daří do budoucna. A Vám p Prouza poděkování za úžasné texty a fotografie. 🙏
Ďakujem pán Tomáš , že som aj v Bratislave mohla sledovať to krásne divadlo. Prajem vám všetko dobré a dúfam že na rok dovidenia.
Samozřejmě velký dík za Večerníčky, ale nelze zapomenout na všechny pomocníky a držpalečky kolem čapího života. Děkuji za pěknou oblast mého života s čápy, kterou jsem měla možnost poznat díky kamerám a fanouškům čápů z celého okolí i světa. Přeji všem, aby poslední zakroužení nad hnízdem značilo jen úspěšnou etapu života všech živočíšků, kteří se k nám přiletěli rozmnožit a odlétají na další cestu životem. Prázdné hnízdo není neúpěchem, ale důležitou vzpomínkou na napínavé a citové okamžiky kolem všech čapích hnízd i dalších jejich epizod. Děkuji, budu vzpomínat při nahlížení na čapí hnízda, vzpomínat a těšit se na další osádky milých komínů. Chat nekončí, ráda budu chodit nakukovat, jak je nám čápomilům v měsících "po vyletění našich čápů z hnízda" ♥
Něco "končí", něco nového se začne. Takový je děj života. Byly to nádherné okamžiky, které jsem si pouštěl jako večerníček, než jsem šel do hajan. Máte to tam fakt hezky zmáknuté.
Prostě děkuji...♥
Tak jsem to obrečela. Šťastný let, dráčci a ještě šťastnější návrat. Budeme Vás čekat!
Děkuji krásné, zajímavé i dojemné
Máme tu čápi nedaleko: v Kunovicích.
Děkuji mnohokrát všem,kteří nás slovem i videí seznamovali s osudy čapích rodin. Za svých 79 let jsem tolik krásy a rodičovské lásky "na komínech" ještě neviděla.
Zdravím z Prostějova.
Děkuji za nádherné chvíle se všemi těmito nádhernými stvořeními, šťastný let a hodně sil milí čápi