Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Po delší době zahájil Bohouš opět skokanský šampionát. Od konání posledního mu však na hnízdě vyrostla zdatná konkurence. Sice ustanovil nový rekord ve skoku na kameru, ale s Bohunkou už tak úspěšný nebyl. A mladí si ve větru zaskákali i bez něj…

V sobotu večer se Bohouš vrátil až za šera ve 22:17. Mladí postupně zalehli, jako poslední Vesna. Bohouš byl líný odskočit si na kraj hnízda, a tak pustil čápanec rovnou do podestýlky. Po půlnoci se také uložil vedle mladých, ti však moc klidní nebyli. Brunclík nejprve zkoušel potají stát na jedné noze, načež povstali i ostatní. Když si znovu lehali, strkali do Bohouše, Horymír do dokonce přišlápl. To Bohouš už nepřekousl a raději vstal. Mladí čápi pak vydrželi v klidu ležet až do 3:40, kdy vstala Vesna, protřepala křídla a vyzkoušela stání na jedné noze. Postupně se probrali i ostatní, slon Horymír pošlapal pro změnu Vesnu. Noc na neděli byla jasná, suchá a chladná. K ránu klesla teplota na +12 °C.

Skokan Bohouš

Ve 4:38 otevřela Bohunka spižírnu a rozdala hlodavce. Oba rodiče uklízeli větve a ve 4:55 Bohouš vylétl z hnízda, aby se po dvaceti minutách vrátil s klacky a žížalami. Následoval odlet Bohunky a Brunclíkova rozcvička. Rodiče se střídali v letech pro hnízdní materiál, zatímco Horymír s Brunclíkem trénovali let i šerm. Na Bohouše zase přišly skokanské touhy – nejprve v 6:40 vyskočil na kamerový sloupek, na kterém vydržel rekordních 80 sekund. Asi o čtvrt hodiny později bylo slyšet vzdálené klapání mimo komín, Bohouš možná seděl dole na střeše. O dvě hodiny později si chtěl pro změnu vyskočit na Bohunku, avšak ta mu klapotem vysvětlila, aby se raději šetřil na příští jaro. Milostnému pokusu předcházelo Bohoušovo vrhnutí velkého granátu do hnízda a výstražný klapot, který přivedl Bohunku zpět domů. V ranním slunci probíhala hygiena a úprava peří, mládež rozprostřela po hnízdě seno a listí donesené Bohoušem. Když Bohunka odletěla pryč, Bohouš využil volného kanape. Brunclík mu ale v cvičebním zápalu skočil na záda a bylo po odpočinku.

Během dopoledne vytvořil čerstvý východní vítr ideální podmínky pro letecký výcvik. Postupně mávali křídly a zkoušeli skákat všichni, nejvíce se dařilo Horymírovi, který se opět vznášel již vysoko nad hnízdem. Bohouš si klekl, aby nepřekážel, nakonec raději odletěl pro oběd. Mladí šmejdili po celém hnízdě, přehrabovali podestýlku a tahali větve z ohrádky. Ve 13:29 krátce po sobě opustili komín Bohunka i Bohouš a mladí zůstali ležet sami uprostřed hnízda. Po návratu si Bohouš na půl hodiny ustlal uprostřed hnízda a kupodivu ho za celou dobu nikdy nevyrušil. Odpoledne postupně přibývalo oblačnosti a teplota se dostala k +26 °C. Během dne se při pátraní po Kubovi podařilo u Trutnova vyfotografovat Bohunku při sběru na louce.

Odpolední bouřka

Pozdě odpoledne doputovala nad hnízdo bouřka z jihovýchodu, od Orlických hor. Zprvu vypadala dosti mohutně, ale na pomezí Trutnovska a Náchodska se rozpadla v řadu menších bouřkových buněk. Mezi dvěma z nich proklouzl i bohuslavický komín. Při silnějším větru před bouřkou mladí nejprve vydatně cvičili. Nakonec ale zalehli, a to včetně Bohunky.  Když začalo slabě pršet, tak vstala a zbytek bouřky strávila vestoje. Po dešti se zvedli i draci a začali přehrabovat podestýlku, neboť je začal sžírat hlad. Až o půl sedmé se dočkali od Bohouše myší a potkanů. Po večeři opět osaměli a mohli tak bez zábran řádit na celém hnízdě.

Na pivovaru v Trutnově měla bouřka silnější projevy, foukalo a pršelo mnohem intenzivněji. I pár blízkých blesků zadunělo okolím. Lotrando a Zubejda byli doma sami a statečně bouřku přečkali. Za odměnu jim Betynka přinesla po bouřce něco dobrého do zobáku. Hladem rozhodně netrpí, což dokazují jejich čápance, vydatnější nežli od bohuslavických čápat.