Pátek 4. června se smutně zapsal do historie hned několika čapích hnízd. Bohužel jedním z nich byl i domov Kuby a Betynky na pivovarském komíně. Již ráno se jedno ze tří čápat zdálo být apatické a nemělo zájem o potravu. Před polednem se otočilo na záda a nedařilo se mu obrátit zpět. Krátce po poledni nezbylo než konstatovat, že čápátko uhynulo. Z jakého důvodu lze těžko soudit.
Mohlo trpět vrozenou vadou (často padalo na záda a špatně drželo rovnováhu), rodiče ho mohli přišlápnout nebo snědlo něco závadného. I zbylá dvě čápata odpoledne strádala teplem, protože Kuba nad nimi dlouho stál a nestínil je. Jedno se dokonce dostalo zcela mimo důlek, kde setrvalo delší dobu. Večer se naštěstí navrátilo zpět, Kuba obě čápata nakrmil a zalehl. Tělo uhynulého čápěte zůstalo zatím zastláno senem v důlku.
Jiná hnízda
Na dalších hnízdech se nejednalo o úhyny z přirozených příčin, nýbrž o eliminace. Čáp v Nezamyslicích svrhl z hnízda již druhé mládě. V Sázavě potkal čápě (z lidského pohledu) ještě krutější osud. Rodič ho nejprve usmrtil a poté jeho tělo pozřel. Smutně skončil i život malého čápěte v hnízdě Jasiene v Polsku.
7 komentářů
To byl tedy den, je mi nějak smutno, ačkoliv vím, že to v přirodě chodí. Snad další zprávy nebudou tak smutné.♥
Je to moc smutné. Nikdy by mě nenapadlo, že může čáp spolknout své mládě.
Tak nevím, nemám ani sílu se tam podívat. Vždy sázím na přírodu, ale často jsem zklamaná. Na mláďata nedám dopustit.
Chudák, chudáci čápata. Nebylo jim přáno dorůst. Příroda je někdy krutá. Dnes večer jim věnujeme vzpomínku.
zdravím vás, včera byl celkově divný den.. a celý rok je nějak pošramocený ... i přesto přeji všem hezké dny
Je mi smutno, slzy v očích nás mnoha... Příroda také vybírá svou daň...Jako v lidském životě radost a bolest se někdy míjejí...Přeji všem čápům a čápatům zdraví, zdraví a zdraví...
Přiroda dokáže nekdy být opravdu krutá ale tak to bohuzel je a nikdo z nás to nezmění.