Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Tak to v první polovině dne vypadalo před i za kamerou. V Bohuslavicích totiž od ranních hodin probíhala odstávka dodávky elektrické energie, takže již od 7:40 fungoval přenos s pomocí záložnich baterií. Protože jsme očekávali významnou čapí aktivitu, byl Lukáš připraven v případě jejich vybití provést operativní výměnu, pouze s krátkodobým výpadkem. Tento zásah nakonec nebyl nutný, neboť baterie vydržely až do 16:20, kdy byl tok proudu ze sítě obnoven.

A co se dělo mezitím na hnízdě? Téměř 400 diváků očekávalo první čapí let. Do konce odpočtu zbývalo již jen pár hodin a čápi si raději hráli na hnízdě s šiškou. V průběhu rána panoval na hnízdě klid a pohoda, celá rodina stála po okrajích hnízda a kochala se krajinou. Bohouš donesl další seno, takže pohodlí při hnízdoválení bylo zajištěno. Pod komínem během dopoledne sekal trávu malotraktor. Nebyl to ale ten správný Zetor na louce s vysokou trávou, takže čápy nijak nevzrušoval.

Až po 11. hodině se zvedl severní větřík, který vybudil nejprve Bivoje se Ctiradem a pak i ostatní čápy k pohybové aktivitě. Při jednom ze skoků přistál Bivoj opět na cizích zádech. Řádění čápat se rozjelo natolik, že Bohunka pro jistotu přeletěla z jednoho konce hnízda na druhý. Udělala to stejným způsobem jako cvičící mladí, kteří na ni překvapeně zírali. Během akrobacie si Bivoj rozčepýřil peří natolik, že vypadal skoro jako stegosaurus z Cesty do pravěku. První let se ale nekonal.

Po poledni opustili oba rodiče hnízdo, aby vylákali mladé k letu ven. Pokus se bohužel nezdařil, protože v okolí se objevil narušitel (nejspíš cizí čáp) a Bohouš s Bohunkou se museli vrátit bránit hnízdo. Nebezpečí po chvíli zmizelo, ale k letu se nikdo neměl. Na hnízdě dokonce ležela jedna čapí mrtvolka. Odpočítávání polednem skončilo, ale aniž jsme to tušili, velká chvíle byla již za rohem…