Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Krátce po šesté hodině ranní nás i čápy překvapila docela vydatná dešťová přeháňka. Nepršelo však dlouho a i když zůstalo pod mrakem, zvedl se lehký větřík, který napomohl s vysoušením. Především Bohunka se věnovala dalšímu vylepšování hnízda. Nosila větve na ohrádku i pořádné porce čerstvého sena na podestýlku. Zatímco pracovala, Bohouš se fintil přímo před kamerou.

Během dopoledne se střídaly periody povalování se na hnízdě (samozřejmě za aktivní účasti Bohouše) s tréninkem křídel. Slabší severozápadní vítr byl pro tyto účely ideální. Na hnízdě postávala v některých okamžicích všechna čápata, aby procvičila nohy i křídla. Bylo vidět, že Bivojovi začíná světlat hřbet zobáku. Za komínem se kupila hrozivá temná mračna, ale nakonec nespadla ani kapka. Naopak se po poledni občas objevilo slunce. Vítr vál po celý zbytek odpoledne a sváděl Bivoje i Ctirada k pokusům o plachtění. Zatím to byly jen velmi nesmělé zkoušky, však na pořádné vznášení se je ještě čas. Prvně musí trošku povyrůst černé letky na křídlech.

Denní menu se skládalo převážně z hrabošů a háďat, rodiče se poctivě střídali v zásobování. Kdo z nich měl zrovna volno, postával či polehával na hnízdě. Bohouš se snažil splynout s davem, ale přece jen byl trošku větší a barevnější než ostatní. Večer pak již jako obvykle zůstala čápata více jak půl hodiny samotná. Než Bohunka odlétla, ležel Plaváček na seně jak mrtvolka. Velení poté převzal Bivoj za Šárčiny asistence.

V následujících dnech nás čeká stabilní, suché a poměrně teplé počasí. Nebude-li se na hnízdě dít něco vyloženě převratného, omezím nejspíš denní hlášení na souhrn za 2-3 dny. Zajímavé snímky se rozhodně objeví v galerii.