Deštivé počasí počátkem víkendu vyvrcholilo. Zatímco některé části naší země trápily povodně (Liberecko, Pardubicko, sever Moravy a Slezsko), na hnízdo se naštěstí snášel slabý, ale vytrvalý déšť. Pršelo celou noc z pátku na sobotu, i během sobotního dopoledne. Až po poledni srážky ustaly, ale slunce se neobjevilo.
Noční déšť byl neodbytný, s proměnlivou intenzitou. Čápata většinou seděla, ale únava se hlásila o slovo. Proto si střídavě lehala, v mokrém hnízdě to však nebylo nic příjemného. Bohouše asi pronásledovala noční můra, neboť se náhle probudil a výstražně zaklapal. Bohunka se k němu přidala a ještě šla pro jistotu zkontrolovat žebřík. S čápaty v klubíčku to ale ani nehnulo a spala dál.
Ráno vypadali na hnízdě všichni zase jako zmoklé slépky. Hlad je ale hlad a jíst se musí, tudíž Bohunka vyrazila na lov. Před devátou hodinou začalo silněji pršet a čápata dávala nahlas najevo svou nevoli. Proto se Bohouš postavil mezi ně a umožnil jim schovat si do sucha alespoň hlavy. Většinu denní stravy opět tvořily žížaly, ale došlo i na potkaní jednohubky. Prvně donesl dva potkany před jedenáctou hodinou Bohouš, přičemž nejméně jednoho se zmocnila Šárka.
Po náročném lovu se pak Bohouš věnoval zušlechťování svého zevnějšku, přičemž ztratil jedno černé brko. To vypadlo z jeho zad a zabodlo se do okraje hnízda přímo před kamerou. Krátce po poledni přilétla se zásobami Bohunka a k překvapení všech vyvrhla též macatého potkana. Rvačku o něj vyhrála znovu Šárka. O další hodinu později dorazil na komín Bohouš s čerstvou podestýlkou v podobě trávy a plným voletem žížal. Později odpoledne již nepršelo, a tak se čápata natáhla na hnízdo a odpočívala. Oba rodiče nosili další čerstvou podestýlku i potravu. Zvedl se i severozápadní vítr, který místo slunce alespoň trochu osušil jak čápy, tak hnízdo. V 19:36 Bohouš opustil hnízdo a nechal v něm čápata o samotě po celých 13 minut, než se vrátil s novými peřinami.
Již v pátek dopoledne jsme se dozvěděli o smutné události na hnízdě v Mnichově Hradišti. Tam deštivou periodu bohužel nepřežilo již okroužkované nejmladší čápě ve věku našeho Plaváčka. Co bylo příčinou úhynu však nevíme (choroba, otrava, počasí?). K tragédii se schylovalo i v hnízdě v Oseku u Rokycan. Tamější tři čápata seděla uprostřed bahnitého hnízda, nejmenší z nich zpola utopené v kaluži. Dnešní večerní pomoc od hasičů doufejme přišla včas. Hnízdo prokopali, nechali odtéct vodu a vložili čerstvou podestýlku. Čápata na ní pak vrátili.
