Během pondělí se neustále objevovaly dešťové přeháňky, naštěstí již bez bouřek. Většinou trvaly krátce a nebyly intenzivní, avšak hnízdo díky nim zůstávalo neustále mokré. Také foukal vcelku vytrvalý severní vítr. Ten v jednu chvíli málem povalil Bohunku, když vstávala z hnízda a dostal se ji pod křídlo. Zavrávorala, ale neupadla.
Oba čapí rodiče během dne nosili čápatům jídlo, případně podestýlku. Bohouš se večer chtěl pochlubit, jaký je výkonný lovec. Vyplivl tak do hnízda kromě jiné kořisti statného potkana. Ten však byl na malé zobáčky přílišným soustem a tak ho Bohouš musel zase spolknout sám. Celý den ve výhledu překáželo brko pro štěstí. Až večer Bohunku přestalo bavit a hned po návratu na hnízdo ho vyškubla a pohodila bokem.
Druhá polovina odpoledne a večer se obešly bez deště, kapky však začaly padat v noci. Bohouš se tentokrát s Bohunkou o místo nad čápaty nedohadoval, Bohunka ho sama pustila. Nastala pak zajímavá situace (letos již po několikáté). Bohunka vzala skořápku vajíčka a manipulovala s ní tak, jako by to bylo vajíčko celé. Upravila kolem ní důlek a na skořápku si sedla. Bohouš tak seděl na čápatech, Bohunka na skořápce. A když se během noci střídali, úkoly si prohodili. Nejspíš jim pud velí starat se o vajíčko, i když je to jen prázdná skořepina. Na hnízdě tak ráno byly vysezené dva důlky.
Během noci na úterý, stejně jako v úterý ráno a dopoledne, přecházely přes hnízdo další přeháňky. Vnitřek jamky už je dost mokrý. Čápi přináší na hnízdo čerstvou podestýlku a snaží se měnit mokrou a bahnitou za novou. Odpoledne i ve středu by pršet už nemělo, snad se jim podaří “dračí sluj” opět zvelebit.
