Již delší dobu mne na mapě čapích hnízd dráždila dvě nezkontrolovaná hnízda v Červeném Kostelci. Zatímco se všechna hnízda v blízkém okolí zbarvila do bíla či v lepším případě do modra, tato dvojice zůstávala šedivá. Nastal čas něco s tím udělat. A tak jsme spolu s kamarádem naplánovali na sváteční den výlet na kolech, spojený s návštěvou těchto dvou hnízd. Počasí nám přálo – bylo polojasno až oblačno, teplota okolo 16 °C. Jen trasu jsme museli volit s ohledem na včerejší vydatný déšť tak, abychom neutopili kola v bahně – tedy po asfaltových a štěrkových cestách. Celou absolvovanou trasu si můžete prohlédnout na této mapě, zároveň v ní najdete místa zmiňovaná dále v textu (nejste-li zrovna znalci zdejší krajiny).
Jestřebí hory
Vyrazili jsme krátce po půl druhé odpoledne z mého bydliště do Starého Sedloňova a začali po takzvané Panské cestě stoupat na hřeben Jestřebích hor. Les po deštích posledních dní nádherně voněl vhkostí, stromy se více či méně zelenaly čerstvým listovím. Po cestě jsme probírali všemožné poznatky o čápech, a tak než jsme se nadáli, dosáhli jsme nejvyššího bodu u Bílého kamene (690 m). Pak jsme začali sjíždět přes Kolčarku k Odolovu. Ještě před Kolčarkou nám přes cestu přeběhla vypasená kuna a zmizela v lese. Minuli jsme odolovskou věznici a na rozcestí u bývalé restaurace U Lotranda zahnuli doleva. Sjeli jsme přes obec Jívka až ke Stárkovu, kde jsme na další křižovatce odbočili vpravo. Hned za křižovatkou upoutala naši pozornost bývalá továrnická vila, chátrající v hustém porostu. Mne však více zaujal vysoký (35 metrů) tovární komín. Čápům by se musel také líbit, ale bohužel na něm není víko, na kterém by se dalo postavit hnízdo.
Pokračovali jsme následně přes obec Bystré a začali opět stoupat na hřeben Jestřebích hor. Ten jsme překonali na Krkavčině, kde se nám otevřel nádherný pohled do kraje směrem k vodní nádrži Rozkoš. Pod námi ležel Červený Kostelec.
Kostelecká hnízda
Roli vedoucího převzal kamarád Petr, který se jakožto rodák v Kostelci vyzná doslova jako doma. Přes Horní Kostelec jsme zamířili k lokalitě, kde se měla ona hnízda nacházet. Po cestě jsme se zastavili ještě u komína, do kterého měl včera spadnout čáp a zachraňovali ho místní hasiči. Čáp se naštěstí jen potloukl a skončil stejně jako loni Slávek v péči Záchranné stanice v Jaroměři. Až později jsem zjistil, že se jednalo o jiný komín – a to tento.
Konečně jsme dorazili do ulice, kde mělo být čapí hnízdo na střeše domu. Dívali jsme se po střechách a stále nic neviděli. Šli jsme tedy dál ulicí, když mě náhle Petr upozornil, že mezi domy je vidět hnízdo na sloupu. To bylo ono. Pořídil jsem snímek a pokračovali jsme kolem bloku domů dál, hledajíce místo s lepším výhledem. Po chvíli jsem si povšiml i hledaného hnízda na střeše. Nebylo totiž ze strany z ulice, nýbrž ze zahrady. Pokračovali jsme ještě dál, aby jsme se dostali co nejblíže. Ani jedno z hnízd není letos bohužel osídlené, ačkoliv vypadají v dobrém technickém stavu. U hnízda na sloupu je prázdný nosník na kameru a další kamera je umístěna o něco níže. Zabírá 3 budky, ve kterých jsme zahlédli skotačit několik černých veverek. Pořídil jsem fotodokumentaci a vydali jsme se na další cestu. Zastavili jsme se ještě u Petra doma a poté jsem se vydal už sám na cestu k domovu.
V Batňovicích
A protože jsem to měl stejně při cestě, zkontroloval jsem zrovna i batňovické čápy. Hnízdo na komíně sušárny bylo stále prázdné, ale u Řezníčkova statku se sedělo na vejcích. V hnízdě byl jeden z čápů, druhý byl na večeři. O čtvrt hodiny později prý kroužil nad naším domem, než zamířil k hnízdu. Sečteno a podtrženo, dnešní výlet svůj účel splnil. Hnízda byla nalezena a zkontrolována (ač prázdná) a ještě jsme udělali něco pro zdraví.
Jedna odpověď
Též rád a často jezdím na kole, proto jsem si Vaši trasu prošel na mapě. Musel to být nádherný výlet. Okolí Trutnova neznám, jsem rád, že jsem se nepatrně "dovzdělal" :-). Obdivoval jsem bunkry podél hřebene Jestřebích hor. Mnoho pozdravů, Tomáš (68), Praha